Typické reakce na Elišku

Zdravím všechny čtenáře, tentokrát vám pišu já, panička. Eliška se prohání venku. Povím vám o tom, jak lidi obvykle reagují na moji fenu. Některé komentáře se opakují tak často, že bych je mohla rovnou říkat sama.

Kategorie I: Cizí lidi

Cizí lidi se rozplývají. Blue merle šeltie drobného vzrůstu nenechá chladným žádného pejskaře.

• Jé, ta je sladká! 
• To je ale krásná šeltinka! 

Kdo se úplně nevyzná v psích plemenech, většinou o šeltiích neví. Má ale nějaké povědomí o dlouhosrstých koliích, australských ovčácích či border koliích. 

• Jé, to je štěňátko kolie/australáka/borderky! 
• Kolik má měsíců? 

Jaká smůla, že být to štěně některé z těchto plemen, vypadá přece jen trochu jinak. Malé dítě taky není zmenšená kopie dospělého člověka, ale má i jiné proporce atd. 

Méně znalí pokládají Elu za povedeného voříška. 

• S čím je asi zkřížena? 
• To je něco s australákem/borderkou/chrtem? 

Někteří si nevšimnou růžových kširek a pokládají ji za kluka.

• Jé, ten je krásný! 
• Kesi, proč vrčíš? S pejskama si přece vždycky hraješ. 

Lidi vlastnící líné psy jsou poněkud překvapeni z Elinčiny aktivity. 

• Eliško, ty jsi strakatá střela! 

Kategorie II: Pro mne známí, pro Elišku cizí 

Kdo mě zná, zákonitě musel někde na fotce vidět Elišku. Když se s ní pak osobně seznámí, zazní dotaz:

• Vyroste ještě? 

A nikdo si neodpustí poznámky:

• Ona má každé oko jiné!
• Na fotkách vypadá větší! 

Nikdy jsem to nechápala, ale pak jsem uviděla tuto fotku a bylo mi to jasné... 

Kategorie III: Naši známí 

Naši známí se s Elou baví jako s kámoškou. Tak to přece bývá, když někoho dobře znáte! 

Kája