Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2019

Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide? Strakatá střela jménem Eliška!

Obrázek
Minulý víkend jsem byla s paničkou ve Slezsku. Mám to tam ráda, protože bydlíme u paniččinych rodičů, kteří mají psa Fíka. Navíc tam vždycky dostávám maso a je tam více lidí na dělání blbostí. Protože bylo krásně, vyrazili jsme na výlet na hory. Zorganizovala ho moje aktivní panička. Ona má totiž hory moc ráda.

Já a zase já ze všech stran

Obrázek
Ahoj, všichni mi pořád říkají, že jsem pěkná. Rozhodla jsem se proto, že vám ukážu pár fotek, které nafotila panička. Jsou z února a z března.

Jak to bylo, když jsem se přestěhovala

Obrázek
Ahoj, chtěla bych vám popovídat, jaké byly moje první dny v novém domově. Už je to docela dlouho. Nastěhovala jsem se 6. května loňského roku. Pořád si je ale živě pamatuju, i když si vy, lidi, myslíte, že štěňátkům z této doby nic v hlavě nezůstane.

Vánoce se dvěma psy

Obrázek
Jak to vypadá, když se sejdou na Vánoce dva psi, respektive jeden postarší pes a jedná mladá šílená fena? Je možné, aby takové Vánoce dopadly dobře? Zapsala panička v prosinci 2018.  Velké shledání  Přijely jsme 23. prosince kolem jedenácté hodiny dopolední. Fena se mohla radostí zbláznit. Běhala po celém bytě, nadšeně štěkala, skákala a chytala do tlamy všechno, co ji přišlo do cesty. Nezapomínala ani na zlobení Fíka: rychle ho zatahat za uši, zavrčet, šíleně zaštěkat, chytit ho za ocas, skočit mu na záda. To všechno ta ztrakatá střela zvládala! „Hurááá, konečně jsem zase tady, konečně mám zase parťáka!" křičela Eliška. „Ale neeee, Kája zase přivezla tu šílenku, to snad není možné..." sklopil Fík otráveně uši a rychle hledal úkryt. Na blbosti musí mít správnou náladu. Doma nejraději leží nebo sedí a vklidu pozoruje, co se kolem děje.  „To je moje ponožka!" volal taťka.  „Heeej, Elooo, to je moje ponožka!" volala o něco později sestra.  „Jéé

Eliška dnes slaví rok!

Obrázek
Ahoj, dneska slavím své první narozeniny. Byl to krásný rok. Narodilo se nás pět naši milé mamince Leontýnce. Staraly se o nás i další dvě tety. V květnu jsme se museli všichni rozloučit, stěhovali jsme se k novým páničkům. Já jsem odjela do Prahy. Líbí se mi tady. Kousek od domu mám les, kde můžu pořád nosit klacky! Ale dost povídání. Podívejte se raději na fotky. To jsem ale hezky vyrostla, co?