Vánoce se dvěma psy

Jak to vypadá, když se sejdou na Vánoce dva psi, respektive jeden postarší pes a jedná mladá šílená fena? Je možné, aby takové Vánoce dopadly dobře?

Zapsala panička v prosinci 2018. 

Velké shledání 

Přijely jsme 23. prosince kolem jedenácté hodiny dopolední. Fena se mohla radostí zbláznit. Běhala po celém bytě, nadšeně štěkala, skákala a chytala do tlamy všechno, co ji přišlo do cesty. Nezapomínala ani na zlobení Fíka: rychle ho zatahat za uši, zavrčet, šíleně zaštěkat, chytit ho za ocas, skočit mu na záda. To všechno ta ztrakatá střela zvládala!
„Hurááá, konečně jsem zase tady, konečně mám zase parťáka!" křičela Eliška.

„Ale neeee, Kája zase přivezla tu šílenku, to snad není možné..." sklopil Fík otráveně uši a rychle hledal úkryt. Na blbosti musí mít správnou náladu. Doma nejraději leží nebo sedí a vklidu pozoruje, co se kolem děje. 

„To je moje ponožka!" volal taťka. 

„Heeej, Elooo, to je moje ponožka!" volala o něco později sestra. 

„Jééé, ty jsi šikovná, Eliško, už jsi mi přinesla i druhou," chválila ji v mžiku. Eliška se zkrátka činila. 

Štědrý večer nastal 

Štědrý den začal velmi brzy, ještě nebylo ani pět. Fík má poslední dobou střeštěné nápady na téměř noční procházky. Po čtvrté začal budit taťku, aby ho vzal ven. Nutně potřeboval čuchat stopy jedné voňavé háravé fenky.
„Paničku, pojď ven... pojď, já tam chci... to nevadí, že prší, pěkně to tam voní..." prosil.
„Cože? Vstávat? Hurááá, to je dobrý nápad!" výskala Eliška a metala při tom jedno salto za druhým. A tak byla za nedlouho na nohou celá rodina. Ať žijou pejskovité šelmy fíkovitého a eliškovitého typu. 

Zatímco Fík si spokojeně počuchal, co potřeboval a pak se dal zpátky na kutě, Eliška potřebovala po venčení dělat blbosti. Bytem se nesly kvákavé zvuky psích hraček, občas se ozvalo i nějaké zavrčení nebo štěknutí. Fík byl zalezlý a raději dělal, že není doma, aby Elišku náhodou nenapadlo použít ho jako hračku. Někdy ovšem nebylo zbytí - tu musel poštěkat sousedy, tu se musel napít, tu musel zjistit, co se chystá v kuchyni. Sotva se vynořil ze svého úkrytu, už mu Ela visela na uchu. 

Večeře a Ježíšek 

Pejskové měli na štědrovečerní večeři kuřecí maso s rýží a mrkví. Velká dobrota! Misky jim byly naservírovány po přípitku. Tomu psi pouze přihlíželi, neboť nejsou dostatečně zruční na to, aby si přiťukli. Upíjet vodu jen tak jim pro změnu připadá zbytečné a víno, to jim nikdo nenalil, protože jim ještě nebylo osmnáct let. 

Sotva měli misky před sebou, bezhlavě se na ně vrhli. Kupodivu každý ke své! Fík žral s rozumem, Eliška do sebe jídlo házela jako had. Trochu jsem se bála, že ji potom bude špatně. Naštěstí trávila dobře. 

Pejsci u misek - ilustrační foto z léta

Fík Vánoce dávno zná. Hned po jídle šel nervózně čekat ke dveřím do obýváku.
„Kde jsteee? Pojďteeee. Ježíšek už tam byyyyl... já chci dááááreeeeek," poháněl nás.
„Co se děje? Co se děje? Co se děje?" divila se Eliška, protože to byly její první Vánoce slavené ve Frýdku,  a tak nevěděla, co se děje. (Vůbec první Vánoce si užila dva dny předtím, ale tam události přece jen šlapaly trochu jinak.)

„No konečně," podotkl kousavě Fík, když taťka vstal a šel se mrknout, jestli už u nás doopravdy Ježíšek byl.
„Byl tu!" zavolal.
„Dyť jsem to říkal už dávno..." dodal otráveně Fík. V tu chvíli jsme se už ale zvedalo také ženské osazenstvo naší rodiny a šlo se podívat na tu nádheru.

Jako první si dárky rozbalili psi. Fík už má praxi. Svůj balíček otevřel rychlostí blesku. Eliška si nevěděla rady, navíc je lekavá a sebemenší zvuk ji plaší. Museli jsme ji proto trochu pomoct. Námaha se oběma psům vyplatila. V krabičkách našli piškotky a hračky! Fík dostal plyšovou myš, Eliška gumovou kvákací kačenu. Kvákací hračky totiž nesmírně miluje. Kačena už bohužel jenom fouká vzduch, moje milá ničitelka ji už stihla udělat díru do nohy...

Na návštěvu se dvěma psy 

S oběma psy jsme vyrazili k babičkám. Fík se choval vzorně - možná až příliš, protože je pořád nervózní ze splašeného štěněte. Eliška vyváděla za dva, snad i za tři nebo za čtyři. Nejvíce jsem se obávala cest autem. Jak to zvládneme, když bude Eliška zlobit Fíka? Ta je ale zkušená cestovatelka a moc dobře ví, že je za jízdy nejlepší spát. Pes při tom aspoň nabere energii na průzkum území, kde páničci zaparkují. Auto přece za žádné vyvádění nestojí. Takže byl klid.